Klíček rostliny rostoucí z vrstvy biocharu
Biochar Platform

O biocharu

Co je biochar, jak vzniká a kde všude pomáhá — od zemědělské půdy po průmysl.

O biocharu

Co je biochar

Biochar je pevný uhlíkatý materiál získaný termochemickou přeměnou biomasy a dalších vhodných organických materiálů v prostředí s omezeným přístupem kyslíku. Jeho vlastnosti závisejí na použité vstupní surovině a podmínkách výroby, díky čemuž lze biochar cíleně připravovat pro široké spektrum způsobů využití.

Biochar je tradičně spojován především s využitím v půdě. Jeho porézní struktura a další fyzikální a chemické vlastnosti mohou přispívat ke zlepšení půdních vlastností, hospodaření s vodou a živinami a zvýšení odolnosti půdy vůči suchu a degradaci. Uplatnění nachází také v pěstebních substrátech, kompostech, hnojivech, živočišné výrobě nebo lesnictví.

Význam biocharu však dnes daleko přesahuje jeho použití v zemědělství. Díky svým sorpčním, povrchovým a materiálovým vlastnostem může být využíván při čištění odpadních a srážkových vod, sanaci kontaminovaného prostředí, ve stavebnictví, městské infrastruktuře i při výrobě pokročilých průmyslových materiálů. Biochar může být součástí betonu, malt, asfaltových směsí a kompozitních materiálů, ale také filtračních systémů, zelených střech, městské zeleně nebo systémů pro hospodaření se srážkovou vodou.

Výroba biocharu zároveň představuje jednu z možností zpracování biomasy, organických reziduí a vybraných odpadních materiálů. Využívat lze například zemědělské a lesnické zbytky, odpadní dřevo nebo i čistírenské kaly. Pyrolýza (termochemická konverze) přitom může vedle biocharu poskytovat také energeticky využitelné produkty, a umožňuje tak propojit materiálové využití zdrojů, zpracování odpadů, cirkulární ekonomiku a produkci bioenergie.

Významnou vlastností biocharu je rovněž jeho schopnost dlouhodobě uchovávat biogenní uhlík ve stabilní formě. Vhodně vyrobený a použitý biochar tak může omezit návrat části uhlíku z biomasy zpět do atmosféry. Na tomto principu je založeno Biochar Carbon Removal (BCR), které propojuje využití biomasy s dlouhodobým ukládáním uhlíku v půdě, stavebních materiálech a dalších vhodných aplikacích.

Biochar proto nelze vnímat pouze jako půdní aditivum. Představuje všestranný uhlíkatý materiál, který propojuje zemědělství, lesnictví, ochranu životního prostředí, zpracování odpadů, energetiku, městskou infrastrukturu, stavebnictví a průmysl s dlouhodobým ukládáním uhlíku. Jeho potenciál spočívá právě v možnosti kombinovat různé funkce a vytvářet uzavřenější materiálové a uhlíkové cykly.

Výroba

Jak biochar vzniká

Biochar vzniká termochemickou přeměnou biomasy a dalších vhodných organických materiálů za omezeného přístupu kyslíku, nejčastěji procesem zvaným pyrolýza. Při zahřívání se biomasa rozkládá na pevný biochar a další produkty, jejichž energetický obsah lze dále využít.

Množství a vlastnosti výsledného biocharu závisejí především na vstupní surovině a podmínkách pyrolýzy, zejména na teplotě, rychlosti ohřevu a době zdržení v reaktoru. Řízením těchto parametrů lze ovlivňovat obsah a stabilitu uhlíku, porézní strukturu, specifický povrch i obsah minerálních látek, a tím připravovat biochar pro různé způsoby využití.

Pyrolýza zároveň mění způsob, jakým uhlík z biomasy prochází uhlíkovým cyklem. Namísto rychlého návratu většiny biogenního uhlíku do atmosféry ve formě CO₂ je jeho část přeměněna na stabilní uhlíkaté struktury a dlouhodobě uchována v biocharu. Pokud toto dlouhodobé uložení uhlíku převýší emise spojené s výrobou a využitím biocharu, může celý systém dosáhnout záporné uhlíkové bilance.

Využití

Hlavní oblasti využití biocharu

Od půdy, vody a zpracování odpadů přes města a pokročilé materiály až po odstraňování uhlíku. Objevte šest hlavních oblastí, ve kterých biochar přispívá k udržitelnému využívání zdrojů, ochraně životního prostředí a řešení změny klimatu.

Biochar propojuje zdroje, materiály a uhlík. Jeho význam nespočívá pouze v jedné konkrétní aplikaci, ale v možnosti spojovat zpracování biomasy a organických reziduí s recyklací živin, výrobou energie, ochranou půdy a vody, vývojem nových materiálů a dlouhodobým ukládáním uhlíku.

Manipulace s biocharem na hromadě u pole

Zemědělství a lesnictví

Půda, rostliny, živočišná výroba a lesní ekosystémy

Biochar je tradičně spojován především se zemědělstvím a péčí o půdu. Díky své porézní struktuře, stabilnímu uhlíku a schopnosti interagovat s vodou, živinami a mikroorganismy může ovlivňovat fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Jeho účinek však není univerzální. Záleží na použité biomase, podmínkách výroby biocharu, vlastnostech půdy, klimatu, plodině i způsobu aplikace. Současná doporučení proto zdůrazňují výběr vhodného biocharu pro konkrétní půdu a účel použití.

V zemědělství lze biochar využít především pro zlepšení hospodaření s půdní vodou, retenci a efektivnější využívání živin, úpravu půdních vlastností a podporu půdní organické hmoty. Zajímavá je jeho kombinace s kompostem, hnojem a dalšími organickými materiály, při které se propojují vlastnosti biocharu s koloběhem živin.

Biochar může být rovněž součástí hnojiv, pěstebních substrátů a komplexních kultivačních médií, kde může být kombinován s organickými hnojivy, přírodními vlákny nebo prospěšnými mikroorganismy. Uplatnění proto nachází nejen na zemědělské půdě, ale také v zahradnictví, školkařství a lesnictví.

Do širšího zemědělského cyklu patří rovněž využití biocharu v živočišné výrobě a managementu statkových hnojiv, odkud může následně přecházet přes hnůj či kompost do půdy. Tím lze propojovat jednotlivé části zemědělského hospodářství a efektivněji využívat organické zdroje.

V lesnictví nabízí biochar potenciál zejména při obnově degradovaných půd, hospodaření s vodou a živinami nebo při přípravě pěstebních substrátů a obnově porostů.

Příklady využití

  • půdní kondicionéry
  • hospodaření s vodou
  • retence živin
  • hnojiva s biocharem
  • kompostování
  • pěstební substráty
  • živočišná výroba
  • lesnictví a školkařství
  • rekultivace půd
  • kultivační média
  • biologizace půdy
Technik u filtrační jednotky pro čištění vody

Voda a sanace

Čištění vod, filtrace a kontaminované prostředí

Porézní struktura, velký vnitřní povrch a různorodá povrchová chemie umožňují využívat biochar jako sorpční a filtrační materiál. Podle původu a způsobu výroby může biochar interagovat s různými anorganickými i organickými látkami a nacházet uplatnění při čištění vod i sanaci kontaminovaného prostředí.

V oblasti vodního hospodářství může být biochar využíván při čištění odpadních, technologických nebo srážkových vod, a to samostatně nebo jako součást filtračních a bioretenčních systémů. Významným směrem je také zachycování živin, zejména dusíku a fosforu, které otevírá možnost jejich následné recyklace namísto pouhého odstranění z vodního prostředí.

Pro specifické kontaminanty lze vlastnosti biocharu cíleně měnit pomocí fyzikální nebo chemické aktivace, minerálních složek či dalších povrchových modifikací. Vznikají tak funkční sorbenty a kompozity na bázi biocharu navržené pro konkrétní environmentální aplikace.

Biochar lze obdobně využívat při sanaci kontaminovaných půd, kde může omezovat mobilitu a biologickou dostupnost některých škodlivých látek. Tím se oblast čištění vody přirozeně propojuje s remediací půd, brownfieldů a dalších kontaminovaných lokalit.

Příklady využití

  • čištění odpadních vod
  • filtrace vody
  • srážkové vody
  • mikropolutanty
  • kovy a metaloidy
  • sorpce kontaminantů
  • recyklace dusíku a fosforu
  • bioretenční systémy
  • sanace půd
  • brownfieldy
Pyrolýzní technologie v průmyslové hale

Odpady, cirkulární ekonomika a bioenergie

Zpracování reziduí, recyklace zdrojů a produkce energie

Biochar představuje jednu z možností, jak přeměňovat biomasu a vhodné organické reziduální materiály na nový zdroj uhlíku, živin a materiálů. Místo lineárního modelu „surovina–výrobek–odpad“ může pyrolýza pomáhat vytvářet uzavřenější materiálové a uhlíkové cykly.

Vstupní surovinou mohou být například zemědělské a lesnické zbytky, dřevo a vedlejší produkty jeho zpracování nebo další vhodné organické materiály. Specifickou skupinu představují čistírenské kaly, u nichž může termochemické zpracování vytvořit materiál s možností následného využití živin, uhlíku a minerálních složek, kdy samotnou pyrolýzou dochází k odstranění kontaminantů v samotném kalu.

Pyrolýza přitom není pouze způsobem výroby biocharu. Při termochemické konverzi vznikají vedle pevné uhlíkaté složky také další produkty, které mohou být energeticky nebo materiálově využívány. Výroba biocharu se tak může stát součástí širšího systému propojujícího nakládání s organickými materiály, výrobu energie, recyklaci živin a produkci nových materiálů.

Zvláště zajímavé jsou integrované systémy kombinující například anaerobní digesci a následnou pyrolýzu, kde lze postupně využívat energetický, živinový i materiálový potenciál vstupní suroviny.

Od odpadu ke zdroji

  1. Biomasa a organická rezidua
  2. termochemická konverze
  3. energie + biochar
  4. nové materiálové využití

Příklady využití

  • zemědělské zbytky
  • lesnická biomasa
  • odpadní dřevo
  • čistírenské kaly
  • pyrolýza
  • recyklace živin
  • anaerobní digesce
  • bioenergie
  • cirkulární využití materiálů
Zelená střecha s výsadbou a kapkovou závlahou

Města a stavebnictví

Stavební materiály, městská zeleň, voda a C‑Sponge City

Stavební materiály, městská zeleň, voda a koncept Smart C-Sponge City

Města jsou místem, kde se současně koncentruje spotřeba zdrojů, produkce odpadu, potřeba hospodaření s vodou i dopady změny klimatu. Právě zde se naplno projevuje multifunkčnost biocharu.

V městské zeleni může být biochar součástí substrátů pro stromy, parky a zelené střechy. Jeho použití se může zároveň propojovat se systémy hospodaření se srážkovou vodou, například prostřednictvím bioretenčních a filtračních prvků.

Další významnou oblastí je stavebnictví. Biochar může být začleňován do stavebních a kompozitních materiálů, například do betonu, malt nebo asfaltových směsí. Použití ve výrobcích s dlouhou životností je zároveň zajímavé z pohledu dlouhodobého uchování biogenního uhlíku. Současné certifikační systémy pro biocharové uhlíkové propady výslovně počítají s ukládáním stabilní části biocharu v půdě i ve stavebních produktech.

Smart C-Sponge City

Koncept Smart C-Sponge City rozšiřuje tradiční myšlenku „sponge city“. Město nemá pouze zachytávat a efektivně využívat vodu, ale současně propojovat hospodaření s vodou, uhlíkem, živinami, organickými rezidui, zelení a stavebními materiály.

Modelovým příkladem může být využití čistírenských kalů vznikajících přímo ve městě. Jejich termochemickou transformací vzniká sludgechar, který může být podle svých vlastností využit v různých částech městského systému:

  1. odpadní voda
  2. čistírenský kal
  3. pyrolýza
  4. sludgechar
  5. voda / městská zeleň / půda / stavební materiály

Město se tak postupně mění z pouhého spotřebitele zdrojů a producenta odpadů na systém, který dokáže část vlastních materiálových toků recyklovat a současně dlouhodobě ukládat uhlík.

Příklady využití

  • zelené střechy
  • městské stromy
  • parky
  • městské substráty
  • bioretence
  • hospodaření se srážkovou vodou
  • filtrační systémy
  • beton
  • malty
  • asfalt
  • brownfieldy
  • sludgechar
  • Smart C-Sponge City
Porézní struktura biocharu pod elektronovým mikroskopem

Průmysl a pokročilé materiály

Sorbenty, kompozity a funkční uhlíkaté materiály

Biochar není pouze prostředkem pro úpravu půdy. Je také uhlíkatým materiálem, jehož vlastnosti lze pomocí volby suroviny, podmínek pyrolýzy a následných úprav přizpůsobovat konkrétnímu využití.

Jedním z významných směrů jsou sorbenty a filtrační materiály. Povrch biocharu lze dále aktivovat nebo funkcionalizovat a kombinovat například s minerálními či magnetickými složkami. Výsledkem mohou být kompozitní materiály navržené pro specifické chemické nebo environmentální aplikace.

Biochar je zkoumán rovněž jako uhlíkaté plnivo a součást kompozitů, případně pro katalytické, elektrochemické a další technologické aplikace. Důležitý proto není jen samotný pojem biochar, ale především vztah mezi jeho strukturou, povrchovými vlastnostmi a požadovanou funkcí.

Samostatnou perspektivu představují aplikace, kde může obnovitelný biogenní uhlík nahrazovat část uhlíkatých materiálů fosilního původu. To otevírá možnosti například v metalurgii a dalších odvětvích závislých na fosilním uhlíku. Praktické využití však vyžaduje biochar s vlastnostmi odpovídajícími požadavkům konkrétního průmyslového procesu.

Od biocharu k funkčnímu uhlíkatému materiálu

Budoucnost průmyslových aplikací proto spočívá zejména v přechodu od univerzálního biocharu k materiálům navrženým pro konkrétní funkci a použití.

Příklady využití

  • sorbenty
  • aktivní uhlíkaté materiály
  • filtrační materiály
  • funkční kompozity
  • polymerní plniva
  • katalytické aplikace
  • elektrochemické aplikace
  • magnetické biochary
  • metalurgie
  • náhrada fosilních uhlíkatých materiálů
Rostlina klíčící z vrstvy biocharu

Odstraňování uhlíku

BCR, dlouhodobé ukládání uhlíku a carbon removals

Biochar Carbon Removal, dlouhodobé ukládání uhlíku a carbon removals

Rostliny během růstu odebírají prostřednictvím fotosyntézy CO₂ z atmosféry a ukládají uhlík do biomasy. Pokud biomasa přirozeně degraduje nebo je spálena, velká část tohoto uhlíku se postupně vrací zpět do atmosféry. Pyrolýzou lze část biogenního uhlíku převést do stabilnější formy a následně jej dlouhodobě uchovávat ve formě biocharu (a ten uložit např. v půdě, kde navíc samotné půdě prospívá).

Na tomto principu je založeno Biochar Carbon Removal (BCR).

Biochar tak získává dvojí funkci. Může současně sloužit jako užitečný materiál a prostředek dlouhodobého ukládání uhlíku. Uhlík může být uchováván například při vhodné aplikaci biocharu do půdy nebo jeho zabudování do materiálových produktů s dlouhou životností.

Pro skutečné carbon removal však nestačí pouze vyrobit biochar. Je nutné znát množství a stabilitu uloženého uhlíku a zahrnout také emise spojené s celým systémem. Současný Global Biochar C-Sink Standard proto zahrnuje sledování uhlíku od výroby po konečné uložení a započítávání přímých i nepřímých emisí spojených například s biomasou, dopravou, pyrolýzou, manipulací a aplikací biocharu.

BCR propojuje všechny oblasti využití biocharu

Odstraňování uhlíku je mezi šesti oblastmi specifické. Není pouze další samostatnou aplikací biocharu, ale průřezovou funkcí, která se může prolínat jeho využitím v zemědělství, městech, stavebnictví i dalších materiálových aplikacích.

Právě toto spojení představuje jednu z nejzajímavějších vlastností biocharu:

  1. odstraňování CO₂
  2. dlouhodobé ukládání uhlíku
  3. smysluplné materiálové využití

Klíčová témata

  • Biochar Carbon Removal (BCR)
  • Carbon Dioxide Removal (CDR)
  • stabilita uhlíku
  • permanence
  • monitoring a verifikace
  • certifikace
  • carbon credits
  • ukládání uhlíku v půdě
  • ukládání uhlíku v materiálech
Časté otázky

Často kladené otázky

Biochar je pevný porézní materiál, který vzniká termochemickou přeměnou biomasy v prostředí s omezeným přístupem kyslíku. Jeho hlavní složkou je chemicky stabilní uhlík, který se dále nerozkládá ani neoxiduje. Povrch biocharu je velmi reaktivní, až stovky m² na gram.

Díky těmto vlastnostem pomáhá řešit aktuální výzvy, jako jsou dopady sucha a půdní eroze.

Biochar a biouhel označují totéž: biouhel je český ekvivalent mezinárodně používaného slova biochar. Na webu používáme převážně „biochar“, protože je to zavedený odborný termín.

Vznikají podobným procesem, liší se ale účelem a požadavky na kvalitu. Dřevěné uhlí se vyrábí jako palivo. Biochar je určený k dalšímu využití, například do půdy, krmiv, kompostu nebo stavebních materiálů, a uhlík v něm má zůstat uložený dlouhodobě.

Proto se u biocharu sleduje kvalita a nezávadnost: obsah stabilního uhlíku, těžkých kovů nebo polyaromatických uhlovodíků. Pro tyto účely existují certifikace, například European Biochar Certificate (EBC).

Biochar vzniká zahříváním biomasy bez přístupu kyslíku, tedy pyrolýzou nebo zplyňováním. Ve zkratce: vstupní organický materiál → ohřev bez přístupu kyslíku → stabilní porézní uhlík. Výsledný biochar obsahuje zhruba 20–45 % hmotnosti sušiny původní biomasy.

Kvalitu ovlivňuje hlavně teplota v pyrolýzní zóně, rychlost ohřevu, doba zdržení v reaktoru a typ biomasy. Zařízení obvykle kromě biocharu vyrábějí i teplo, případně elektřinu a pyrolýzní olej.

Biochar zlepšuje kvalitu zemědělské půdy. Zvyšuje zádrž vody a živin a obsah stabilní organické hmoty, což podporuje mikrobiální aktivitu. V obdobích sucha pomáhá jako porézní látka udržet v půdě vláhu.

  • Zvyšuje zádrž vody v půdě.
  • Zadržuje živiny z hnojiv a pomalu je uvolňuje.
  • Snižuje vyplavování živin do podzemních vod.
  • Kypří a zlehčuje půdu.
  • Zvyšuje mikrobiální aktivitu a podporuje mykorhizu.
  • Stabilizuje půdní kontaminanty, aby se nedostávaly do rostlin.
  • Dlouhodobě ukládá uhlík.

Biochar dlouhodobě ukládá (sekvestruje) uhlík, který by se jinak při rozkladu biomasy uvolnil do atmosféry jako CO₂. Stabilní uhlík v biocharu se dále nerozkládá, proto jde o jednu z uznávaných metod odstraňování uhlíku z atmosféry.

Výroba biocharu je zároveň šetrným způsobem zpracování bioodpadu. Ve městech se jeho využití pojí s konceptem „Sponge City“, tedy města, které co nejlépe zadrží vodu na svém území.

Kromě půdy se biochar používá jako přídavek do krmiv hospodářských zvířat nebo do kompostu. Ve městech v zelených střechách a kořenových čistírnách, v průmyslu jako částečná náhrada uhlí při výrobě oceli nebo jako sorbent pro čištění vody a vzduchu. Další možnosti nabízí stavebnictví a pokročilé materiály.

Více o využití biocharu

Ano. Biochar se hodí do záhonů, k výsadbě stromů i do kompostu. Nejlépe funguje, když se před použitím „nabije“ živinami, například smícháním s kompostem nebo hnojem, nebo alespoň namočením ve vodě či lépe v živném roztoku. Čistý biochar by totiž mohl vodu a v ní rozpuštěné živiny z půdy nejprve poutat na sebe.

Doporučujeme používat biochar s certifikací kvality a řídit se dávkováním od výrobce.

Kvalitní biochar z vhodné biomasy je pro půdu i životní prostředí bezpečný. Záleží ale na vstupní surovině a podmínkách výroby. Proto se u biocharu sleduje obsah těžkých kovů a polyaromatických uhlovodíků a certifikace jako European Biochar Certificate (EBC) stanovují limity pro jednotlivá použití.

Spolek se mimo jiné zaměřuje na podporu jasných tržních standardů, aby se na trh dostával jen ověřený biochar.

Zaujal vás biochar?

Staňte se součástí platformy, která propojuje vědu, praxi a veřejnost kolem racionálního hospodaření s uhlíkem.